Dívčí fotbal Baníku se dál posouvá kupředu. Postupně se daří stabilizovat všechny ženské týmy, které v posledních měsících prošly výraznými změnami. Manažer ženského úseku Karel Giampaoli hodnotí podzim pozitivně, zároveň ale zdůrazňuje, že práce zdaleka nekončí.

„Daří se nám pokračovat v rozvoji dívčího fotbalu, což je skvělé. Posílili jsme starší žákyně a zásadním krokem bylo přivedení trenérky Moniky Schubertové. Rozšířili jsme také portfolio týmů o mladší žákyně, které jsme od podzimu přihlásili do soutěže. Aktuálně máme čtyři týmy – ženy, dorostenky, starší a mladší žákyně,“ říká Giampaoli.

Velkou výzvou byl přechod starších žákyň na velké hřiště. „Dva roky hrály systém 7+1, ale věděli jsme, že přechod do dorostenecké soutěže je pro ně pak obrovský skok. Proto jsme se rozhodli přejít na systém 10+1. Nebylo to jednoduché, měli jsme užší kádr a museli jsme doplňovat starší žákyně mladšími, ale postupně jsme to zvládli,“ vysvětluje.

Výrazný zásah do struktury kategorií přinesl postup žen do 3. ligy. „Prakticky celý ročník 2008 jsme ostaršili a převedli do týmu žen. Trenér David to zvládl výborně – zapojoval všechny hráčky, které přecházely z dorostenek. Třetí místo v premiérové sezoně ve 3. lize je obrovský úspěch celého ženského úseku,“ dodává Giampaoli.

Dorostenky, které loni bojovaly ve 2. lize až do posledního kola o postup, nyní doplácí na ročníkový přechod. „Holky se v soutěži otrkávají a učí se hrát na velkém hřišti, na které nebyly zvyklé. Jsme oslabení, proto jsme se domluvili, že ženy, které ještě mohou nastupovat za dorostenky, budou chodit vypomáhat, dokud se situace nestabilizuje,“ popisuje manažer.

Pro celý ženský úsek je podle něj klíčové, aby všechny týmy fungovaly jako jedna rodina. „Vzájemná podpora je základ. U žen chceme co nejlepší umístění, ale hlavní je, aby se v kvalitnější soutěži otrkaly. Dobré výsledky budou příjemným bonusem,“ říká.

Cílem dorostenek pro jaro je udržet 2. ligu. „V létě uvidíme, kdo ze žákyň tým posílí. Už teď ale postupně zapojujeme starší žákyně, které budou přecházet do dorostenek. U starších žákyň potřebujeme stabilizaci na velkém hřišti a zároveň rozvíjet mladší žákyně. Monika si postupně vybírá dívky z klubu i okolí. Vždy jsme byli jedna velká rodina – ženy trénují se žákyněmi, navzájem se podporují, a to je pro nás zásadní,“ uzavírá Karel Giampaoli.