Na přelomu zimní přípravy a začátku soutěžní části nám poskytl rozhovor trenér A-mužstva Daniel Sochor.

Trenére, jak byste zhodnotil zimní přípravu?
Chtěli jsme budovat hru a samozřejmě šlo i o kondiční stránku. Pro samotný klub i pro tým přinesla množství změn, které bylo potřeba především vstřebat. Za mě nebyla úplně ucelená, noví hráči přicházeli průběžně, měli jsme i zranění. Ideálně bychom potřebovali ještě asi 14 dní, ale obecně si myslím, že tým je pro jaro připraven. Samozřejmě zrcadlo nám nastaví až mistrovské zápasy.

Bude mít Most na jaře silnější tým?
Určitě bude. Posily, které se podařilo zrealizovat, týmu pomůžou, dobře zapadají do preferovaného stylu hry. Zvýšila se i konkurence, sestava může mít více variant. Je důležité, aby tým našel své osobnosti, které dokáží kolektiv stmelit, aby fungoval jako jeden tým, s jedním společným cílem. Teď na jaře nebude prostor pro své ego a osobní ambice.

Můžeme nějak projít jednotlivá posílení hráčského kádru?
Hledali jsme klíčové osobnosti do každé řady. Myslím, že se nám podařilo dobře posílit záložní řadu, konkurence se rozšířila i v obraně. V útoku pracujeme v současnosti se třemi hroty.

Prvními posilami byly v zimě Matyáš Buneš ze Žižkova a Matěj Kubeš z SK Zápy.
Je to tak, Matěj Kubeš je odchovancem pražské Dukly, později hrál na Vyšehradě v kádru 2. ligy, v ČFL byl na Vyšehradě i výrazným střelcem, dále ČFL hrál za Králův Dvůr nebo SK Zápy. V Mostě se stal zatím nejlepším střelcem zimní přípravy, předpoklady střelce a hráče, který se dostává do šancí, tedy potvrdil. Buneše bohužel zastihl zdravotní problém nefotbalové povahy, který v současnosti řeší, a zpátky v týmu bude až během března. To je určitě komplikace i problém ve vyvážení týmu.

Do obrany přišel Radek Kibal a později Filip Maksič.
Radka Kibala jsem příliš neznal, byly na něj velmi dobré reference ze dvou sezon v FC Chomutov. Prošel mládeží v FK Teplice a v zimní přípravě působil velmi dobře. Určitě zvyšuje konkurenci na postech krajních obránců a splňuje i předpoklad tvořivého krajního beka, který rozjíždí útočné akce. Maksič je stoperský matador, kterého osobně znám z působení na Žižkově. V posledním období trochu lavíroval se zraněními, ale dostali jsme příležitost angažovat velmi zkušeného hráče, který prošel Crvenou Zvezdou Bělehrad, Spartou Praha nebo druholigovými kluby u nás a na Slovensku. Svoji kvalitu potvrzuje, ale potřebuje se dotrénovat a ještě více zabrat, aby se mohl vrátit do kariéry profesionálního hráče.

Z FK Ústí nad Labem přestoupil Marek Vobecký.
Myslím, že to je velmi povedený přestup. Hráč splňuje předpoklady pro lídra klubu v ČFL, je to velice inteligentní hráč. Pro FK Ústí nad Labem bylo limitující jeho pracovní vytížení, které mu neumožňovalo pravidelně trénovat. To by byla překážka i u nás v Mostě, ale klubu se podařilo zajistit hráči i zaměstnání, tudíž vše zapadlo a nakonec se vše povedlo.

V závěru přestupního období nebo spíše tréninkové přípravy dorazili Adam Bouguetouta a Nedžad Zinhasovič.
Ano, využili jsme velmi dobrých nabídek na angažování kvalitních hráčů, kteří nebyli úplně spokojení ve svých předchozích angažmá. Ačkoliv u obou šlo o mírné dilema, neboť jako klub jsme měli na tyto pozice již předvybrané jiné hráče. Bohužel ale nepřipravený stav a zranění našeho útočníka Jindry Novotného a situace okolo Matyáše Buneše nás donutila jít trochu na strop finančních možností a angažovat ještě tyto dva hráče a jsem za to moc rád.

Přeci jen, není 7 nových hráčů trochu moc pro udržení sehranosti nebo kolektivu hráčů?
Dobrá otázka. Musíme vyjít z faktu, že tým po podzimu skončil na posledním místě, získal pouze 9 bodů. Přitom ze strany vedení klubu zůstává záchrana ČFL hlavním cílem, pochopil jsem tady, že ČFL je vlastně i smysl celého projektu nového mosteckého klubu. Hráčský kádr se tedy musel proměnit. Vytipováno jsme měli velké množství hráčů. Snad jediné co bych si přál, aby hráči přišli dříve, ideálně už na začátek přípravy. Těch změn je skutečně hodně a potřebujete čas na jejich zapracování.

Jaký je podle vás důvod podzimní krize, kdy po postupu tým čekal 9 kol na vůbec první výhru.
Tak tohle je pro mě těžká otázka, protože jsem tady v úvodu sezóny ještě nebyl. Vnímám i obtížnost angažování nových hráčů v regionu, kde ČFL hrají aktuálně 4 týmy (Most, Brozany, FK Teplice B a FK Ústí nad Labem) a mládežnická líheň zde zřejmě zatím nestačí. To by se ale snad v budoucnu mohlo změnit.

Zimní přípravu jsme prošli se střídavými úspěchy, jak byste ji zhodnotil.
S ohledem na diskutované množství nových hráčů byla nakonec krátká, potřebovali bychom ještě nějaký čas. Myslím si ale, že tým pochopil herní styl, kterým chceme hrát a začínáme se v něm mnohem lépe orientovat. Musíme ještě více dotahovat útočné akce a zlepšit řešení standardních situací.

Vlastně nejhorší výsledek byl na hřišti divizní České Lípy, kde tým řekněme vyhořel.
Výsledek tak sice vypadá, ale že by tam tým vyhořel, bych úplně netvrdil a odkázal bych Vás na videozáznam nebo statistiku, kde jsme měli výraznou převahu držení míče i počtu střel na branku. Nedokázali jsme jen adekvátně reagovat na nepříznivý vývoj a vršili jsme individuální chyby hlavně v úvodu utkání, kde jsme zaspali. Nezafungoval tam nějaký lídr, který by tým na hřišti trochu zklidnil. Cílem bylo začít budovat herní výkon a i tohle utkání nás posunulo dál.

Následně byly poměrně úspěšné zápasy s Motorletem, Admirou nebo Chomutovem.
I tady bych neměl výsledek na prvním místě. Zápasy se podařilo sice vyhrát, což je vždy příjemné, ale hlavně jsme se chtěli posunout dál v naší hře. Tým už dokázal praktikovat některé prvky hry, o které se dlouhodobě snažíme. Setkali jsme se však v různých fázích přípravy. Protočili jsme všechny hráče, ale ukázalo se, že i širší kádr je schopný dělat výsledky. To bylo velmi důležité.

Na závěr pak prohra s Přešticemi nebo remíza s Karlovými Vary.
Tyto zápasy jsme již chtěli hrát v optimální sestavě, ale nepovedlo se to kvůli některým zraněním nebo dalším tréninkovým výpadkům. Přeštice byl určitě silný soupeř, kde jsme nedokázali proměnit vypracované šance. V tomto se budeme muset ještě zklidnit, útočné akce lépe dotahovat a vyvarovat se brejků. Generálka s Karlovými Vary byla především o přechodu na přírodní trávník, moc jsem stál o to, abychom utkání odehráli, ačkoliv podmínky s teplým nebo studeným počasím teď nejsou ideální.

Dalo se vypozorovat, že tým se snaží spíše o postupný útok s cílem soupeře přehrát. Přeci jen vzhledem k postavení v tabulce není to trochu ambiciózní?
Takhle bych to úplně nenazval, spíše nám jde o to, abychom měli hru pod kontrolou, ideálně po celý zápas. Za mě je tato cesta lepší a úspěšnější, než jen nějak úporně bránit a čekat na nějakou spásu. Chceme si pro dobré výsledky dojít a určitě nechci v našem pojetí strach, ten je totiž horší než soupeř. Navíc k tomuto se připojuje i způsob angažování hráčů do klubu. Týmové pojetí je pro nás nyní klíčové.

Byly i nějaké odchody z hráčského kádru?
Po podzimu u nás skončili Ondra Kolařík, který zamířil do FK Ústí nad Labem, dále Tobiáš Svoboda, zahraniční angažmá si hledá Benjamin Seol. Překvapivě odešel i brankář Jan Nejedlý, který začal preferovat futsal. Vzhledem k situaci týmu a okolnostem je to pro nás ne úplně příjemná situace.

A-tým na jaře bude hrát na stadionu Josefa Masopusta, přesun A-mužstva byl údajně i vaším přáním, cítíte že bude tým na stadionu silnější?
Osobně si tohle opravdu myslím. Beru to však mírně s odstupem od nějakých dalších souvislostí. Přišel jsem do klubu, který prezentuje vysoké ambice, má velmi dobré tréninkové podmínky a celkové dobré předpoklady pro sportovní úspěch. Převzal jsem však A-mužstvo, které fungovalo spíše v rodinné atmosféře. Můj styl je ale ve snaze o maximalizaci podmínek pro A-mužstvo a maximálním přístupu všech okolo. Domnívám se, že na stadionu má A-mužstvo lepší zázemí, více prostoru. Například nemusí sdílet tréninkové hřiště s dalšími několika družstvy. Jsou to maličkosti nebo malichernosti, ale mě to zapadá do prezentovaných ambicí klubu. A jde mi také o kvalitu hrací plochy.

Juniorka je aktuálně pátá v krajském přeboru, dorost má aktuálně 3 své ročníkové hráče v kádru A-mužstva. Jak funguje spolupráce s dalšími družstvy klubu.
Myslím, že funguje velmi dobře. Dorost s využitím Juniorky (B-mužstva) skutečně připravil tři své hráče pro nároky kádru A-mužstva. Skurovec a Rjaska mají blízko základní sestavě, Adam Radba je v kádru zatím krátce, ale nijak se neztratil. Což je skvělá práce trenérů, kteří se na jejich vývoji podíleli. Všichni tři borci mají budoucnost a jen na nich záleží, kam až se dostanou. Přál bych si však, aby B-mužstvo fungovalo jako Juniorka a dokončovalo výchovu mladých hráčů a aby tedy nebylo nijak významně závislé na A-mužstvu ve smyslu, kolik hráčů A-mužstvo pošle do utkání béčka.

Na začátku jara máme dvě domácí utkání proti Chlumci nad Cidlinou a Spartě Kolín. Je začátek dvakrát doma výhodou.
Výhoda to určitě je. Nicméně hrajeme proti třetímu a druhému celku tabulky. Tudíž bych z toho nerad dělal nějaký zlom sezóny. Klíčová utkání pro celou sezónu přijdou až později. Pravdou však je, že v každém utkání bych chtěl jít pro vítězství.